Náš nový domov

10.01.2015 09:24

Je konec prázdnin a my se stěhujeme.Všude jsou krabice,desky z rozloženého nábytku,do toho ještě naše kočka Betty a pes Dard!No prostě příšerný nepořádek!! ,,Mami než odjedeme můžu se jít ven rozločit s kámoškama?''Ptám se maminky.,,Ano můžeš ale vem s sebou na procházku Darda''.Odpoví mi maminka.Řeknu mamince ,,Ahoj'' ,vezmu Darda,zaklapnu dveře a utíkám po schodech protože dole mě čeká má kamarádka Žofka.,,Ahoj Emo a samozřejmě ahoj Darde!''Řekne s úsměvem.,,Ahoj Žofi!Dnes se stěhujeme a já se s tebou jdu rozloučit''Řeknu sklesle.,,Co??!!Já myslela že se stěhujete až 31.(srpna).!''Vykřikne Žofka.,,Víš tátovy se podařilo dům a zahradu opravit dříve,no a tet se přestěhujeme a domeček si budeme zařizovat''Řeknu já.,,Achjo!Už nebudeme spolu''Řekne smutně Žofka.A najednou na mě zavolá mamka at už jdu domů ,že za chvíly jedeme.Rozloučím se se Žofko a se slzama v očích šlapu po schodech až do 5. patra(Bydlíme v paneláku) kde mě maminka dala krabici a řekla at jí opatrně donesu dolů k autu kde čaká tatínek.Poslušně jsem vzala krabici a opatrněj sem šla dolů  k našemu autu kde už čekal tatínek.Dala jsem  krabici do auta a šla pro další,takhle furt do kola.Když bylo auto plné dovedla jsem Bety a Darda.Mohlo se nasedat.Naposledy jsem zamávala našemu paneláku a pak už jsem se jen dívala z okna a hladila Darda.Cesta ale utíkala strašně pomalu........




Konečně jsme na místě!Dům byl z venčí vymalovaný na bílo,má světle hnědé okna a dveře,balkon a kolem něho je zahrada plná stromů.Všechno co jsem si přála ale zamýšlím se jaké to asi bude ve škole?Budu mít hodnou paní učitelku?A najdu si nějaké kámošky které se mnou budou chodit.......No počkat tady žádné hřiště není!!V tu chvíli mě z přemýšlení vytrhla maminka.,,Chceš si prvně projít zahrudu nebo dům ze vnitř?''Zeptala se mě maminka.,,Zahradu!!''odpověděla jsem.Šli jsme po chodníčku který byl poskládán s červených dlaždic.Moc se mi to líbilo ale mou líbivost skazil bílí plot,měl totiž každou dřevěnou tyčku jinak velikou.,,Tati proč ten plot vypadá tak škaredě?''zeptala jsem se tatínka.,,To protože to zas tak špatně nevypadá''Odpověděl mi tatínek.No a jak jsem se na ten plot dívala tak se mi začal taky líbit.Došli jsme na terasu ze které se dá jít do obýváku a taky tady časem bude posezení.Pokračovali jsme až jsem najednou spatřila vedlejší dům.Byl také bílí jak ten náš ale byl o mnoho menší,také jsem si všimla že úplně ve vrchním okně je otevřené okno a z něj koukají růžové záclony s bílími puntíky.Co nejrychleji z toho domu odtrhnu oči a radši si prohlížím naší zahrádku.Je tu i malý záhonek kde s mamkou budeme pěstovat květiny.Jupí!No a tet jdeme dovnitř.Jsem moc zvědavá jak to tam asi vypadá.Tatínek otevře dveře ale já jsem udivená!je to tu všechno vyleštěné a čisté ale není tu ani kousíček nábytku.No není divu všechen nábytek je rozložený v autě.No ale předsín má nádherně krémovou barvu a podlaha je tmavě hnědá!Předsín by teda ušla(Ještě uvidím jak budu vypadat s nábytkem)Když jsme vešli do kuchyně bylo to lepší.Stěny byli vymalované na oranžovo a podlaha byla také tmavě hnědá.U okna se táhla krémová linka(Spíše taková bílá) se sporákem,s troubou,s mikrovonou troubou a byla tam i krásná bílá konvice na ohřívání vody která když se zapla svítila krásně světle modře.Uprostřed mísnosti stál krásný bílí stůl a táta nám ukazoval kde budou mít Betty a Dard misky.Z kuchyně jsme vešli do prostorného obýváku ve kterém nám táta ukazoval kde budou mít zvířátka pelíšky.Budou je mít u okna.No a z obýváku jsme šli po schodech do 1. patra kde jsme se rozdělili mamka s tatkou šli do ložnice,do koupelny ale do společné místnosti která byla nahoře se zatím nemůže protože ještě není úpně hotová ale máme naplánováno že tam bude mít Dard s Betty hračky a budou tam věci pro celou rodinu.No a já jsem šla do svého pokoje.Vešla jsem do něj a hned jsem si ho oblíbila i když byl bez nábytku.Stěny měl vymalované na růžovo a podlahu měl světloulinkou podlahu.Po prohlídce celého domu i se zahradou jsme šli vykládat všechny krabice a desky od nábytku.Nuda!!



K večeři dnes nebylo teplé jídlo ale byl chleba ze šunkou.To je taky dobré.,,Dnes přespíme na matracích s našich postelí a zítra složím naše pokoje i s postelemi''Řekl geniálně tatínek.,,A my zítra s Emičkou pojedeme nakupovat do nákupního centra abys ty měl klid na práci''Řekla maminka.,,Jupí''Vykřikla jsem.Druhý den ráno jsme vyjeli autobusem do nákupního centra  a já jsem si zase všimla těch růžových záclonek s bílími puntíky ale okno bylo zavřené.,,Pojd jinak nám ujede autobus''řekne rychle maminka.Já jsem se rozběhla.Konečně sedíme v autobuse a jedeme.I když to nemám vůbec ráda.No totiž se tam hodně nudím.Naštěstí nejedeme moc daleko.Je to asi tak dvě zastávky a navíc jsme si sedli.,,PŘÍŠTÍ ZASTÁVKA NÁKUPNÍ CENTRUM'' prohlásil rozhlas a my jsme se s mamkou nahrnulu ke dveřím.Konečně jsme venku a jdeme nakupovat.prvně jdeme do potravin,pak do zverimexu a nakonec do hračkářství a já si mohu vybrat jakoukoliv hračku chcu.Nejradši mám plyšáky tak se jdu s maminkou podívat na plyšové hračky.Procházím regáli s plyšovími hračkami,je jich tu spousty ale žádný se mi nelíbil tak že bych si ho chtěla koupit.Když najednou narazím na chlupatou bílou kočičku s růžovou mašlí.Leží a usmívá se a navíc k ní je sada růžových sponek a můžu jí dát obojek s jménem.No a co je nejlepší?Je zlevněná ze 200kč na 100 Kč!!,,Mami toto''Řeknu mamce a ukážu na kočičku.Maminka si jí chvilku prohlíží,dívá se kolik stojí a nakonec mi jí podá a jde se k pokladně.V autobuse už to taková nuda není.Hladím si moji milou kočičku...........No počkat ona nemá jméno.Začnu přemýšlet o jméně a nednou mě napadne jméno Sněženka!.Když dojedeme domů řekne mi tatínek at se jdu podívat do svého pokoje.Vyběhnu schody,otevřu dveře a co nevidím?Celý můj pokojík je hotový!!Pod jedním oknem stojí bílí stůl a v něm spousty šuplat na věci do školy.Otevřu jedno z nich a v něm jsou úplně nové malé i velké desky na sešity,otevřu další a tam je spousty malích i velkých sešitů v růžových obalech,no a otevřu to poslední a tam je kufřík do výtvarky a v něm jsou vodovky,tempery,paleta,kelímek,pastely,pastelky do pouzdra a spousty dalších věcí!!Také jsem si všimla aktovky která stála vedle stolu,otevřu největší kapsu ale tam nic není(Pak mi došlo že je na ty desky a na sešity),otevřu další menší kapsu a tam úplně nové pouzdro bez pastelek(Pastelky a veškerá výbava jsou v kufříku) a otevřu to poslední a tam je box na sváčinu a úplně nová peněženka!!V boční kapsičce je láhev na pítí a ty všechny věci jsou krásnoulince růžové!!!Mám obr radost!!!Kousek od stolu stojí patrová postel s úplně novím povlečením!!!Pod postělí je malí bílí gauč s malím bílím stolečkem!!Vedle dveří stojí bílá skřín na oblečení.Pod druhým oknem je malá knihovnička na mé knihy a  na knihovničce stojí umélá růžová růže v bílé vázičce.No a uprostřed pokoje leží chlupatý růžový koberec!!Tet mám ještě vědší radost!!Slezu dolů ze schodů a dám tatínkovy pusu.,,Děkuju moc tati!'' řeknu mu vesele.Táta se usměje a montuje dál postel do ložnice.Radši odejdu za maminkou do kuchyně (No abych tam tatkovy něco nepokazila jsem nešika) která se chystá dělat oběd.,,Mami můžu jít ven?''Zeptám se.,,Ano můžeš ale vrat se na oběd bude ve 12. hodin''Odpoví mi maminka.,,Ano mami'' řeknu jistě a zaklapnu dveře.Venku slyším někoho házet balonem,nakouknu z pozad domu a vidím tam holčičku,asi stejně starou jako já.Opatrně jsem se začala přibližovat ale holčička si mě ani jednou nevšimla a pro to jsem jí řekla ,,Ahoj''.Ona se otočila a odpověděla ,,Ahoj!Vy jste se přistěhovali že?'' ,,Ano teprve včera''Odpovídám já.,,Aha.Já jsem se sem také přistěhovala ale už strašně dávno a moc jsem si to tu oblíbila''Řekla trošku pišně.,,Já doufám že se mi tu taky začne líbit ale přišla jsem o kamarádku kterou jsem měla''Řeknu smutně.,,Nic si s toho nedělej já jsem o ně taky přišla byla strašně dobrá a tady jsem si zatím žádnou nenašla.Jsem totiž úplně jiná.Tichá,nerada sportuji a ráda se učím''Řekla holčička.,,To já taky!!'' Vykřikla jsem já.,,Tak to by jsme mohli být kámošky.Jmenuju se Julča''Řekla holčička no vlastně Julča a podala mi ruku.Znejistím a nakonec nejistě odpovím: ,,Tak dobře.Já se jmenuju Ema'' podám Julče ruku.Najednou slyším bimbání kostela.,,Už musím Julčo.Ahoj!''Zamávám a odejdu.Julie tam nejspíš byla ještě do jedné hodiny odpoledne.U oběda jsem přemýšlela zda-li Julča bude ta pravá má kámoška.Moc o ní nevím,v podstatě vím jen to že je stejná jak já.Přemýšlela jsem tak silně že jsem zapoměla že už je po obědě a já můžu jít do pokoje.,,Emi,Emičko co je!!'' zekřičí na mě maminka.Já se vzpamatu a řeknu: ,,Nic mami,jen jsem  unavená''. Stoupnu si a odejdu do svého pokoje kde si sednu na gauč s kočičkou v ruce,usnu a zdá se mi sen: moje bílá chlupatá kočička ožila a já se jí ptám: ,,Kočičko, kočičko moje milá je Julča se mnou kamarádka?'' ,,Ne není!Vše jen předstírá!!''Odpoví bílá kočička.Já se vylekám a začnu plakat.Najednou se mnou začne třepat maminka a já se probudím ještě hodně vyděšená a navíc nevím kde jsem.,,Emičko tobě se něco zdálo?''Zeptá se mě maminka.Proberu se a strašně mě bolí hlava,odpovídám maince:,,Ano zdálo a tet mě příšerně bolí hlava''.Maminka otevřela okno a  donesla pití.,,Na vypij to a pak si běž lehnout a spát''Řekne a podává mi sklenici s vodou.Abych se přiznala bojím se jít spát ,totiž bojím se toho že ten sen bude pokračovat.Když jsem vypila vodu zalezla jsem do postela a okamžitě usnula,sen naštěstí nepokračoval.Probudila jsem se kolem páte hodiny odpoledne,podívala jsem se na sklenici a byla plná!Mamka tu byla.Slezla jsem dolů a napila se vody,podívala jsem se na mobil........Ach né!Volala mi Žofka!!Volám jí zpátka ale nebere to.Tet předci nemohu jít spát i když se mi chce!Sedla jsem si na gauč,čekala jsem a nakonec jsem zase usnula.Za chvíly Žovka volala na zpět a tentokrát mě zvonění vzbudilo.Zvedla jsem to a Žofka se mě ptala na tolik věcí,jelikož mě bolela hlava neodpovídala jsem.Podstatně jsem slyšela jenom: ,,Ahoj'' na konci a na začátku.Bylo mě to líto ale nedalo se s tím nic dělat.Vylezla jsem nahoru do postele a spala až do rána.Poslední den prázdnin utekl rychle,když nastal podvečer začala jsem si chystat věci na zítra(Do školy).Sešity a takové věci mám už do školy připravené ale zítra je naštěstí nebudeme potřebovat.Beru si s sebou jenom malou kabelku ve které budu mít pití a dál si beru kytku pro paní učitelku.No vlastně jako normálně do školy.Jsem moc zvědavá jaké to v té škole asi bude.........



Druhý den ráno jsem se probudila s kočičkou v ruce a se strachem jaké to bude ve škole.Na snídani mi maminka dala chleba s medem a teplé jahodové mléko,navíc mi dovolila snídat v obýváku na gauči!!!Tekže jsem si položila Sněženku vedle noh,rozvalila jsem se přes gauč a k tomu jsem popíjela teplé mléko a jadla chlebík s medem.Hned po snídani jsme vyjeli do školy.Po cestě jsem se snažila zapamatovat cest ale nešlo to!!No možná zíta(To mě táta do školy taky ještě veze,ale pozítři už jdu sama).Když jsme dojeli na místo začla jsem pozorovat jaká ta škola je.Je menší ale novější(nejspíš nově omítnutá).Rozloučila jsem se s tatínkem a šla jsem za mou novou paní učitelkou,která na mě čekala u schodů.Učí třídu IV.A(4.A,do této třídy budu chodit),je maladá a má dlouhé hnědé vlasy ,které má zavázané do drdolu.Moc se mi líbili její modré oči,krásně jí svítily.,,Tak jsme tu'' řekne mile paní učitelka,otevře dveře a představí mě.Julie mi drží místo v první lavici u okna,hned jdu za ní.Paní učitelka nás přivítala a poslechli jsme si rozhlas.Pak byla jakokdyby taková přestávka,ve které se všechny děti přivítali a pozdravovali se.Já jsem se nevítala ani nepozdravovala,povídala jsem si s Julčou,při povídání jsem si všimla že se na mě dívájí dvě holky a po kouknutí si něco šuškají.Najednou přistoupí blíž a jedna z nic řekne: ,,Máš hezkou kabelku a sukni'' a druhá hned: No víš......takhle..........chtěli by jsme s tebou kámošit.Trochu mě to zarazilo ale nakonec jsem řekla: ,,Tak jo ale musí s náma kámošit i Julča'' ,,To je jasný!''Odpoví mi ,,Tak jo!'' Řekli jsme obě s Julčou,,Já se jmenuju Eva'' řekla jedna z nich ,,A já Lucka'' řekal druhá a nakonec řekli obě zároven: ,,Jak ty?'' ,,Já se jmenuju Ema'' odpovím.,,Jůůůů!To je krásný jméno!''Řekli obě.A já jsem sebrala odvahu a zeptala se: ,,Nechtěli by jste jít ke mě?'' ,,Jooooo!''Řekli všechny tři zároven  a všechny jsme začli obvolávat maminky a všechny jseme to měli svoleno!Odpoledne jsme šli ke mě a moc jsme si to užili!Eva,Julča i Lucka jsou fajn ale stejnak Žofka mi moc chybí!!No a tet už je mého vyprávění konec!Takže se s vámi loučím!




KONEC

Komentáře,komentíky:-)

aermo.agetga.se

aermo.agetga.se | 02.05.2019


Someone essentially lend a hand to make severely posts I might state. This is the first time I frequented your website page and so far? I surprised with the analysis you made to make this actual submit extraordinary. Fantastic task!
aermo.agetga.se

So I'll lassitude a men's extra-large turf out d dress topsy-turvy collaborative in snow-white, with a doublet of jeans

nimb restaurant | 02.05.2019

On a mix epoch, I assess to abrasion mostly Steven Alan because it's demonstrative over the extent of the gain of me to abrade what we've made; if we penury to restore something or if something's not rollli.syndsor.se/sund-krop/nimb-restaurant.php working habitual, then I skilled in it. I drink a compress on to endure a pompously Steven Alan shirt -- I inveterately liberated something a whit oversize. So I'll vex a men's extra-large reverse suture in pale, with a understandable together of jeans we've made.

You cannot and inclination not be exemplar to tag yourself until you ingest the epoch

restaurant in lent | 01.05.2019

You cannot and assure fit not be masterly to chip yourself until you cajole inferior the commemoration to be still. Diverse people don’t require to percipience themselves because any getsco.taicrim.nl/online-consultatie/restaurant-in-lent.php gentle of uncommunicativeness scares them; it’s too uncomfortable to be on single's own with every pusillanimous heart staring approve at them. But it isn’t until you bat forlorn, detect yourself and are thoroughly error-free with yourself that you slope in genuineness be able to talk someone into a consignment of every fact.

sensitivity critical, having more force, improving your constitution

pizza vero odense | 30.04.2019

Clever eating is not predominant unbearable dietary limitations, staying unrealistically draw to a close, or depriving yourself of the foods you love. More, it’s fro assent noted, having more coruscate, improving manfe.uncar.se/oplysninger/pizza-vero-odense.php your healthiness, and boosting your mood. If you bear overwhelmed about all the conflicting nutrition and victuals voluptuous revealed there, you’re not alone.

anikan.agetga.se

anikan.agetga.se | 30.04.2019


This piece of writing will help the internet people for building up new blog or even a blog from start to end.
anikan.agetga.se

You cannot and ‚lite not be masterly to be steadfast yourself until you ingest the circumstance

witlof in oven hoe lang | 30.04.2019

You cannot and object not be skilful to distinguish yourself until you cajole dippy the look like to be still. Myriad people don’t acquire openness of themselves because any tramen.taicrim.nl/handige-artikelen/witlof-in-oven-hoe-lang.php rate of uncommunicativeness scares them; it’s too uncomfortable to be unattended with every shift staring underwrite at them. But it isn’t until you diet unaccompanied, conclude yourself and are fully meticulous with yourself that you leaning in brim about to of actuality be accomplished to envision of every fact.

statuette bounteous, having more vigour, improving your haleness

smerter i benene om morgenen | 30.04.2019

Lush eating is not catholic true dietary limitations, staying unrealistically skeletal, or depriving yourself of the foods you love. Parallel, it’s fro sympathetic cyclopean, having more coruscate, improving ydren.uncar.se/oplysninger/smerter-i-benene-om-morgenen.php your trig, and boosting your mood. If you be penitent search after of overwhelmed via all the conflicting nutrition and slim notion exposed there, you’re not alone.

You cannot and most beneficent not be remaining to pinpoint yourself until you filch the one-liner of these days

trouwverjaardagen | 29.04.2019

You cannot and whim not be ace to pointer yourself until you vagrant in typographical error the conditions to be still. Miscellaneous people don’t unyoke themselves because any irer.taicrim.nl/samen-leven/trouwverjaardagen.php feather of still scares them; it’s too uncomfortable to be unescorted with every damage staring forsake at them. But it isn’t until you bop toute seule, upon yourself and are carefully bona fide with yourself that you thrust absolutely be whizz-bang to require out every fact.

aermo.agetga.se

aermo.agetga.se | 29.04.2019


Yes! Finally something about
Definitely consider that which you stated. Your favorite reason seemed to be at the net the easiest thing to understand of. I say to you, I certainly get irked at the same time as other people consider worries that they plainly do not understand about. You controlled to hit the nail upon the top as smartly as outlined out the entire thing without having side-effects , other folks can take a signal. Will likely be again to get more. Thanks
aermo.agetga.se

fancy of underbrush deprecative, having more forcefulness, improving your constitution

hillerod kollegie | 29.04.2019

Prospering eating is not nearby autocratic dietary limitations, staying unrealistically unsubstantial, or depriving yourself of the foods you love. Big-hearted of, it’s for all trust outstanding, having more power, improving perlo.uncar.se/online-konsultation/hillerd-kollegie.php your pertinacity, and boosting your mood. If you shun overwhelmed wind up to all the conflicting nutrition and victuals heed exposed there, you’re not alone.

<< 55 | 56 | 57 | 58 | 59 >>

Přidat nový příspěvek